Zdeněk Frolec – basista     

   „Basa tvrdí muziku, říká se v Čechách i na Moravě. Zdeněk muziku nejen tvrdí, ale i vozí svým Fordem. Na rozdíl od bratra Jiřího vyzpívá i „áčko“, ale rád podbarví vícehlasé zpěvy nejhlubším partem. Prostě basista z Kyjova.“ MG

  Mé hudební krůčky se však odvíjely od housliček. To konec konců byl první nástroj mého otce i mých sourozenců. Mně se ale zamlouvaly i další nástroje. Třeba kytara, na kterou jsem se v jedenácti letech naučil a provázela mě u všech táboráků po dobu studia na gymplu. Současně jsem ale začal hrát na kontrabas a dokonce na violoncello.

  Zažil jsem ještě Lidovou školu umění v Kyjově a hrál v dětské cimbále, už na basu, ale na chmel jsem jel v patnácti s vysokoškoláky z hnojárny (pardon zemědělky) z Brna na violoncello v cimbálové muzice Javorina.

  Učednická léta jsem na poli lidové muziky zakoušel chvilku u Slaměnů, abych nakonec zůstal na 8 let jako basista v muzice Jury Petrů z Kyjova. S bráchou jsme se v muzikách míjeli, ale jakési sblížení jsme prožili během mého ročního hudebního koketování s rodinnou muzikou Varmužů z Mistřína. Bráchu jsem přetáhl k Petrům, ale tam to šlapalo společně jen jeden rok. Naše představy o cimbále se již zřetelně formovaly do konkrétních obrysů.

  A pak už jsme se ocitli s kamarády v nové muzice, HUDCÍCH Z KYJOVA, ve které jsem od začátku a realizuji své hudební nápady naplno.

  Natočil jsem několik desek – s Jurou Petrů Legrúti jedú, s HUDCI Putovali hudci, Jede forman dolinú, Proč kalino nerozkvétáš. Hostoval jsem i na nahrávkách cimbálky Ladě Pavluše.

  Vandrovní muzikantský život mám v krvi a je pro mě životní motivací. Naše muzika mi vyhovuje kvůli stylu, který si vytvořila. Jsme zpívající muzikou, ve které často barvím nejnižšími tóny a mám radost, že nám to ladí.

  Chci natočit titul pro děti, a to mně kluci z muziky dluží. Doufám, že to stihnu aspoň pro vnuky..do důchodu..

E - MAIL :   zdenek@hudci.cz